Na polích naší farmy pěstujeme převážně obilí, kukuřici, řepku, pícniny a sóju. Velkou část vypěstovaných plodin sami zpracováváme při výrobě krmiv. Část rostlinné produkce prodáváme k dalšímu zpracování v potravinářském průmyslu.
Půdu zpracováváme tzv. bezorebným způsobem. Znamená to, že neobracíme půdu pluhem, ale zpracováváme ji v celém profilu. To má pozitivní vliv na její strukturu a především zabraňuje utužení podorničí. Půdní operace můžeme rozdělit do několika kroků: Podmítka, kypření a podrytí.
Běžně ji provádíme diskovým kypřičem. Cílem je zamezit odpařování vody a zapravit do půdy část posklizňových zbytků.
VíceVyužíváme radličkové kypřiče. Při kypření promícháme organickou hmotu (posklizňové zbytky) do celého půdního profilu, narušíme utužené části pole a připravíme pro setí. Kypření provádíme do hloubky 15-28 cm, podle budoucí plodiny.
VíceZvláště utužené části pozemků, především souvratě, zpracováváme podrývákem až do hloubky 45 cm. Rozrušíme tím utuženou desku v podorničí a navrátíme tím půdě schopnost vést vodu.
VíceHnojení chápeme jako komplexní výživu půdy a rostlin. Provádíme je s ohledem na stav půdy, půdní reakci a potřeby rostlin. Stav půdy sledujeme pravidelnými půdními rozbory.
Některé živiny, především fosfor, potřebuje mít rostlinka hned v rané fázi klíčení. Proto v maximální míře používáme technologii přihnojení pod patu.
Více o hnojení při setíKvalitu půdy zásadně ovlivňuje obsah organické hmoty. Má vliv na strukturu půdy, její chemické vlastnosti a je potravou pro půdní organismy.
Více o organické hmotěKvalitu půdy zásadně ovlivňuje obsah organické hmoty. Má vliv na strukturu půdy, její chemické vlastnosti a je potravou pro půdní organismy. Veškeré posklizňové zbytky proto necháváme na poli. Výjimkou je pouze sláma pro dobytek. Tam, kde organickou hmotu odvážíme pro výrobu objemných krmiv, doplňujeme organickou hmotu pěstováním meziplodin.
Pro udržení výnosů a vyživenosti půdy je nutné dodávat do půdy základní živiny i ve formě minerálních hnojiv. Ta vybíráme tak, aby co nejméně ovlivňovala půdní reakci.
Více o minerálních hnojivechCílem vápnění je udržovat v půdě optimální pH. Potřeba vápnění závisí na mateřské hornině, ale také na způsobu hnojení a volbě minerálního hnojiva.
Více o vápněníPro udržení výnosů a vyživenosti půdy je nutné dodávat do půdy základní živiny i ve formě minerálních hnojiv. Ta vybíráme tak, aby co nejméně ovlivňovala půdní reakci, tzn. zejména, aby co nejméně okyselovala půdu. Jejich použití řídíme podle potřeby každé plodiny podle fáze jejího růstu tak, aby se živiny (dusičnany) nevyplavovaly do spodních vod.
Cílem vápnění je udržovat v půdě optimální pH. Potřeba vápnění závisí na mateřské hornině, ale také na způsobu hnojení a volbě minerálního hnojiva. Jeho účinek je výrazně ovlivňován obsahem organické hmoty v půdě a jejími sorpčními schopnostmi. Vápenec je důležitým prvkem složité mozaiky chemického složení půdy.
Pro dosažení optimálního výnosu, ale také zdravotní nezávadnosti sklizené plodiny, je potřeba rostliny chránit. Chráníme je před škodlivým hmyzem, úpornými plevely a také před houbovými chorobami, které produkují nebezpečné mykotoxiny.
Při aplikaci pesticidů vždy zvažujeme, jestli je ošetření nutné, jaké přípravky použít, abychom co nejvíce eliminovali rizika pro včely a životní prostředí vůbec.
Více o šetrném přístupuV ochraně rostlin jsme přešli od preventivní k ochraně cílené.
Více o nezbytném množstvíNe každá jízda postřikovače v porostu nutně znamená použití přípravků na ochranu rostlin. Postřikovače používáme i na aplikaci listových hnojiv.
Více o listové výživěHektarové výnosy pšenice ozimé jsou na naší farmě o 24,5 % vyšší než je průměr ČR. Hektarové výnosy druhé nejrozšířenější plodiny, řepky ozimé, jsou o 22,5 % vyšší než dlouhodobý (sedmiletý) průměr ČR.
Snažíme se o vyvážený osevní postup tak, aby nedocházelo k šíření škůdců a jednostrannému vyčerpání půdy.