Půda je náš nenahraditelný zdroj výživy a energie. Jako takovou ji chceme spravovat, zachovat a předat dalším generacím. Je pro nás zdrojem produkčních hodnot, ale také domovem – místem našich životů.
Půda je živý, otevřený, dynamický komplex. Jeho jednotlivé složky, vzájemné provázanosti, procesy a zákonitosti se učíme celý život poznávat a toto poznání uplatňovat v péči o ni. Zdravá půda je plná života, je schopná přijímat a uvolňovat živiny a především vodu.
Půdu neobracíme pluhem, ale zpracováváme ji v celém profilu. Provádíme podmítku, kypření a podrytí. Půdu neobracíme pluhem, ale zpracováváme ji v celém profilu.
Půda je dnes nejvíce ohrožena dvěma hrozbami: erozí a utužením. Oba tyto fenomény vnímáme jako vážné hrozby a snažíme se jim předcházet.
Více o předcházeníV našich podmínkách je nejčastější vodní eroze a smyv půdy. Proto zavádíme nové postupy, které výrazně omezují erozi půdy.
Prvním je tzv. „strip till“ – páskové zpracování půdy u širokořádkových plodin jako je kukuřice nebo sója, kde zpracováváme pouze úzký řádek, na který je zaseta plodina a mezi řádky necháváme zbytky meziplodiny nebo strniště s posklizňovými zbytky.
Další půdoochrannou technologií účinně zabraňující erozi je technologie setí řepky, kdy přímo pod kořenem vytvoříme hlubokou drážku, kterou může procházet voda do podorničí a naopak. Mezi řádky jsou tak vytvořeny tzv. hrobky, které svádí vodu do drážky pod rostlinou a usnadňují tak vsakování vody.
Utužením trpí velká část zemědělských ploch a je způsobeno buď špatnou strukturou půdy s nízkým obsahem organické hmoty, pojezdy nevhodnou technikou nebo kombinací obojího.
Organická hmota v půdě je pro nás zásadní veličinou úrodnosti. Pečlivě ji sledujeme a znovu zavádíme pěstování meziplodin. Posklizňové zbytky necháváme na poli. Slámu odvážíme z pole pouze pro potřeby živočišné výroby, na krmení nebo stlaní.
Na polní práce používáme sice velkou a těžkou techniku, ale dbáme na zásady minimalizace utužení. Vyjma sklizně pícnin používáme pro polní práce pouze pásové traktory, které svou váhu rozloží na velkou plochu a tak vyvíjí podstatně menší tlak na půdu, než klasické menší kolové traktory. Utužení pozemků pravidelně kontrolujeme. Kde dochází ke zhoršení, snažíme se je napravit podrytím, hloubkovým kypřením, ale hlavně volbou plodin, které toto napravují.
Půdu dalším generacím předáme stejně, jako naši otcové nám — úrodnou, živou a zdravou
Máme zájem o ornou půdu, vhodnou pro pěstování zemědělských plodin. Ale umíme využít i půdu, která není vhodná k pěstování. Na té ponecháváme volně se pasoucí skot.
Hospodaříme na vlastních i propachtovaných pozemcích.
Obhospodařujeme pozemky na Vysočině v okolí Lesonic na Třebíčsku, Rokytnice nad Rokytnou a Chlístova, Koněšína a v okolí Mohelna. A dále na Brněnsku, v okolí Ivančic a Zbraslavi.
Typově jsou zde půdy rozmanité, od lehce písčitých, přes hlinitopísčité, až po těžce hlinité. Pozemky leží v nadmořské výšce od 480 do 500 m.n.m. s ročním úhrnem srážek do 550 mm a průměrnou teplotou +6,9 °C.